Portál Právní prostor uveřejnil článek o kritizovaném nálezu ÚS a tom, že v demokratickém právním státě je nemyslitelné, aby byli soudci k věcem, které mají projednávat a rozhodovat, přidělováni arbitrárně či netransparentně.
Tento příspěvek obsahuje přehlednou infografiku, která názorně demonstruje hlavní argumenty a fakta selhání soudů všech stupňů, až po Ústavní soud. Ukazuje také, proč je organizované obsazování soudců v právním státě nepřijatelné.
Stížnost k ESLP prošla prvním sítem a soud shledal, že mohlo dojít k porušení Úmluvy. Jde o procesní krok, po kterém má vláda možnost se ke stížnosti vyjádřit. Ze stížností proti ČR bylo v posledních letech k vyrozumění vládě odesláno cca 10% stížností.
Vadami nálezu ÚS se začínají zabývat odborníci na ústavní právo. JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D. publikoval tvrdé a kritické poznámky o tom, že ÚS ztrácí ve svých nálezech kontinuitu a přehlíží viditelné projevy klientelismu a krupce.
Odborná právní stanoviska k věcné kritice nálezu Ústavního sudu se shodují v tom, že senát ÚS se mnohočetně a výrazně odchýlil od dřívější judikatury ÚS, aniž by postupoval podle § 23 zákona o ÚS.
Kritizovaný nález ÚS obsahuje závěry prudce protiřečících dosavadní ustálené judikatuře ÚS, obsahuje pasáže vzájemně si protiřečící a rovněž pasáž spekulací nahrazujících důkazy,
Nálezem ÚS byly bohužel vyčerpány opravné prostředky dostupné v rámci českého právního systému. Nezbylo, než se obrátit na Evropský soud pro lidská (ESLP) se stížností, že ČR porušila v tomto případu právo ne nestranný soud zřízený zákonem.
Prvním problematickým aspektem nálezu IV. ÚS 2404/23 je skutečnost, že rozhodující senát se zjevně a výrazně odchýlil od dřívější judikatury ÚS, aniž by postupoval podle § 23 zákona o ÚS, tedy aniž by věc postoupil k posouzení plénu.
Korupce a klientelismus se netýká jen Krajského soudu v Ostravě. Lze je poodkrýt (poodhalit) ale nelze je prokázat a vymýtit, pokud celý soudní systém před tím zakrývá oči, aktivně maří dokazování a kolegiálně chrání aktéry.
Nový právní zástupce žalované strany byl o několik měsíců dříve soudcem a místopředsedou Krajského soudu. Nový soudce byl jeho letitý a nejbližší spolupracovník u soudu.
Účelová výměna soudců a advokátů provedená žalovanou stranou byla předmětem řízení žaloby o zmatečnosti. Soudy však opakovaně odmítly návrhy na provedení důkazů objasňujících okolnosti nedůvodného vyloučení zákonného soudce.
Náhradní soudce a nový právní zástupce mají prokazatelně dlouhé roky rozsáhlé vzájemné vazby a spojení. Tyto vazby však náhradní soudce v soudním řízení zatajil.
Okolnosti nasvědčují tomu, že zákonný soudce byl vyloučen bez řádného důvodu a jeho vyloučení bylo zorganizovaným předáním zájmového soudního případu náhradnímu soudci propojenému s novým právním zástupcem.
Dočasná právní zástupkyně vůbec neměla žalovanou stranu zastupovat v soudní věci před Krajským soudem v Ostravě. Přesto byla údajnou příčinou vyloučení zákonného soudce.
„Na soudech se běžně uplácí“, konstatoval v interview JUDr. Petr Hampel ještě v pozici místopředsedy Krajského soudu v Ostravě a
